Jak jsem vyplnil anketu k organizační struktuře Pionýra?
Členové České rady Pionýra měli vyplnit anketu „Organizační struktura Pionýra a personální obsazení“. Protože by to ostatním pionýrům mohlo přijít zajímavé, zde uvádím své odpovědi, někdy doplněné o další komentáře (kurzívou). Předesílám, že se jedná spíše o heslovité body, žádné komplexní zpracování celé problematiky.
1. Co je podle tebe do budoucna podmínkou obsazování vrcholných funkcí v Pionýru?
- Depersonalizace a od-démonizace funkcí. (Dlouhodobé spojení funkcí s konkrétními osobami vytváří takřka nepřekonatelné bariéry pro předávání funkcí.) V tomto bez diskuse momentálně vidím jednu z největších překážek pro jakékoliv získání nových vrcholných funkcionářů.
- Práce v přátelském prostředí a v kolektivu se stejnou vášní. (Člověk nebude plýtvat životem na to, aby se jenom dohadoval s někým jiným, kdo chce dělat úplně jiné věci a úplně jinak.) Jsme dobrovolníci, děláme co nás baví. A nebudeme to ve svém volném čase dělat, abychom naráželi na zeď jinak smýšlejících lidí – tady nemluvím o diskusi se zkušenějšími, ale o zatvrzelosti, předsudcích, že nikdo nemůže mít tak dobrý názor jako já a podobně.
- Nutnost vyššího oddělení administrativní od ideově-motivační části funkcí (Vrcholný „funkcionář“ by měl být člověk dále rozvíjející oblast ve které pracuje. Nikoliv člověk, co využívá energii na řešení – někdy i nedůležitých – věcí, které by mohl udělat někdo jiný či někdo placený.) Sám to vidím okolo sebe i to vím z vlastní zkušenosti – pokud člověk věnuje všechnu energii na administrativu, řešení provozních záležitostí a dělání věcí za jiné („protože oni to neumí tak dobře“), tak je nejen špatný manažer, ale také mu nezbyde žádný čas na ideové posouvání toho, co by měl a co i chtěl dělat. Naopak se tímto stylem unaví, vyhoří a odejde.
- Podpora a neházení klacků pod nohy od osob zmíněných v první odrážce. Někteří již bohužel zapomněli, že dříve také měli vlastní názory, které se lišily od názorů těch, „co to dělají dlouho a rozumí tomu nejlépe, a jakékoliv jiné názory nepřipustí a zničí“. A dělají to teď sami, a nakonec se ještě diví, že okolo nich není nikdo, kdo by měl vlastní názory, ideu a sílu něco dělat.
2. V čem by podle tebe měly spočívat budoucí změny organizační struktury v Pionýru?
I zde pouze stručně a nekomplexně, vyžadovalo by to další diskusi…
- Vyčlenění sekcí z ČRP. Členy sekcí by měli být dobrovolníci se zájmem o danou oblast a přehledem v ní. Nikoliv nuceně rozdělení členové ČRP. Momentální dvojznačnost ČRP – zároveň demokratický rozhodovací orgán (se zastoupením poměrného počtu delegátů z jednotlivých krajů) a pracovní orgán (každý člen ČRP je členem nějaké tematické sekce) nutně spěje k tomu, že osoby, které kraj deleguje, aby reprezentovaly jeho zájmy a názory na ČRP, jsou pak nuceně v nějaké sekci – prostě si nějakou povinně vyberou a jsou v ní. Bez toho, aby je daná problematika bavila, rozuměli jí a chtěli v ní něco dělat. Naopak osoby, které by daná problematika zajímala, ale něchtějí trávit víkendy diskusemi nad směrnicemi a rozpočtem Pionýra (a ostatní agendou ČRP, které často ani nerozumějí a nechtějí rozumět), pak členy ČRP ani sekcí nejsou (ano, technicky v sekcích být mohou i bez členství v ČRP, prakticky ne).
- Z toho plyne možnost zmenšení ČRP. Kdyby se nyní zmenšila ČRP, zlikvidovalo by to sekce. V okamžiku vyčlenení sekcí z ČRP by toto nehrozilo, a počet delegátů v ČRP by tak mohl být snížen (byť se zachováním poměrného počtu hlasů dle velikosti kraje).
- Zrušit výroční zasedání KOP, pravomoci přenést na KRP. Víceméně technická úprava, výroční zasedání KOP je de-facto nadbytečný orgán, které má minimum pravomocí lišících se od obyčejné KOP (VZ vlastně jenom „hodnotí a plánuje činnost KOP“). Oba orgány bych tedy sloučil do jednoho, navíc třeba v Praze to tak beztak již několik let prakticky funguje.
- Zvětšit minimální počet členů na PS. Skupina o 15 lidech (momentální minimální počet) není dlouhodobě životaschopná. Pomalu bude umírat, až nakonec umře. Šance je, donutit ji sloučit se s nějakou další, rozdělit administrativní zátěž a zvýšit šanci na přežití – třeba by to některé pomohlo zachránit. Ale uznávám, že toto je poměrně kontroverzní návrh, který by jen těžko našel širší podporu.
3. Máš zájem se na nich přímo podílet – svojí účastí v některé pozici/funkci? (Jaké?)
- Nevím. Záleží zejména na okolnostech zmíněných v bodu jedna.
- Osobně nechápu smysl této otázky – nikdo se teď přeci předem neupíše k tomu, že někdy ze dne na den, bez znalosti dalších okolností, půjde dělat nějakou funkci…
Ohodnoť body (od jednoho do deseti), do jaké míry by následující tvrzení měla platit o budoucích vrcholných funkcionářích v Pionýru.
Pozn.: 1 – minimum, 10 – maximum.
- Má zkušenost s přímou prací s dětmi i všemi nižšími organizačními úrovněmi v Pionýru.: 8
- Má jasnou vizi a dostatečné charisma, aby pro ni získal i ostatní. 10 Mám pocit, že toto bude pomalu nejdůležitější vlastnost, kterou by měl takový člověk mít.
- Je mladý a plný nadšení. 5 Hezká provokativní otázka (taky tam slyšíte to <|>?), nicméně ačkoliv ostatní vlastnosti bude splňovat právě většinou mladý a nadšený člověk, není to rozhodně podmínka! Je to spíše korelace vlastností.
- Je vzdělaný, má široký obecný přehled a vyzná se v Pionýru. 8
- Má zkušenosti s řídící pozicí (možno v Pionýru či mimo něj). 8
- Má silný osobní vztah k Pionýru. 8
- Další volitelná vlastnost: Otevřená mysl: 10 Viz první otázka.
Tolik mé rychlé postřehy; netvrdím, že všechno musí být takhle, že nejsou jiné názory a podobně, každopádně v současném stavu mysli to já vidím takto :-). Co vy?
